primární prevence

Klima třídy, skloňovaný termín, do kterého kromě samotných žáků a třídního učitele zasahují svým působením také další pedagogové, vedení školy i rodiče. Klima není náladou, atmosférou, která je krátkodobá, měnící se, podmíněná aktuálně probíhajícími situacemi. Naopak, klima přetrvává, je stále přítomné, tvoří emoční naladění skupiny, ovlivňuje prožívání a nálady členů skupiny, vztahy mezi nimi i vzdělávací proces. Pro třídního učitele je práce s třídním klimatem nejen povinností, ale také příležitostí, jak vytvořit pozitivní prostředí podporující učení, spolupráci a osobní rozvoj každého žáka.

První krok, jak se dozvědět o tom, že se mému dítěti ve škole něco děje, je poměrně jednoduchý – je třeba zajímat se o něj, všímat si ho.
Pokud máme pocit, že naše dítě projevuje některým ze znaků šikany, je důležité nepanikařit a nenechat se ovládnout silnými emocemi, nesnažit se hledat rychlá řešení, která by mohla situaci spíše zhoršit. Dítěti, které prožívá takto náročnou situaci, musí být rodič především oporou. Hroutící se, emočně „rozhozený“ rodič dítěti jistotu nepřidá.

Školní metodik prevence je pedagogický pracovník školy, který má příslušnou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost učitele příslušného stupně a typu školy. Nezbytnou součástí pro výkon této funkce je také studium k výkonu specializované činnosti v oblasti prevence rizikového chování, které musí činit minimálně 250 výukových hodin.

Co je psychohygiena, jaké jsou její zásady a jaká je prevence dobrého duševního zdraví, by se mělo dětem zvědomovat již od malička. Nejčastěji v době dospívání (a mnohdy i o poznání dříve) se totiž mohou setkat s nepříjemnými stavy týkajícími se jejich duševní pohody. Aby děti a mladiství věděli, co v těchto situacích dělat, je dobré s nimi mluvit o tzv. vyrovnávacích strategiích a také o samotné prevenci, čili předcházení těmto nepříjemným stavům. V našich programech primární prevence se tomuto tématu věnujeme v samostatných blocích, kde mluvíme také o tom, jak se může každý sám o svou psychiku dobře starat.

Článek shrnuje existující poznatky o problematice sebepoškozování a doporučení nejen pro rodiče a pedagogy. Závěr článku je věnován zasazení tématu sebepoškozování do kontextu všeobecné primární prevence.

Autorka: Mgr. Tereza Nikodymová

Šikana – pojem, s nímž se v průběhu své profesní praxe pravděpodobně potká každý pedagog. Ne každý však ví, jak v případě výskytu tohoto chování jednat. Podle dat České školní inspekce se v letech 2018/2019, tedy v posledním školním roce, který nebyl ovlivněn pandemií Covid 19, řešil alespoň jeden případ šikany celkem na 41,4 % základních škol a 36,7 % škol středních. V článku nabízíme přehledné základní shrnutí jednotlivých kroků při řešení šikany 1., 2., případně počátečního 3. stupně šikany, v duchu hesla „Kdo není připraven, je zaskočen“.