Autorka: Mgr. et Mgr. Klára Zajíčková
V květnu 2022 jsem se zúčastnila mezinárodního školení profesionálů v oblasti léčby závislostí za účelem implementace sportovních aktivit a s nimi spojených dovedností do každodenní péče o klienty, které se konalo v Barceloně. Školení se zúčastnilo na dvě desítky pracovníků z různých oblastí propojených s léčbou závislosti (přímá péče, výzkum, projektový management atp.) a několika zemí EU (Řecko, Španělsko, Itálie, Polsko, Norsko, Irsko, Česko), kteří se prostřednictvím zážitkových aktivit učili dobrou praxi mimo jiné s cílem jejího dalšího šíření v rámci vlastní země. Projekt byl podpořen rovněž výzkumně a nadále běží (podrobněji na webu https://www.rtsport.eu).
Základním východiskem je myšlenka, že sport a fyzická aktivita mají zásadní přínos pro mentální, emocionální, sociální a fyzickou pohodu jedinců zotavujících se ze závislosti. Sportovní aktivity prodlužují dobu abstinence, zlepšují celkové fyzické zdraví a výdrž, snižují emoční nestabilitu tím, že napomáhají zmírňovat stres a úzkost. Sport a fyzická aktivita se vyznačují rovněž tím, že zprostředkovávají pocit úspěchu a spokojenosti, což klientovi pomáhá zlepšit jeho sebedůvěru a vnímání sebe sama. Krom toho mohou klientům nabídnout příležitost k pozitivnímu rozvoji životních dovedností (tzv. life skills), podporujících jejich udržitelnou sociální reintegraci.
Na teoretické bázi školení předcházela rozsáhlá metaanalýza studií zaměřujících se na propojení sportu a fyzické aktivity s problematikou zneužívání návykových látek (Hassandra, M., Panagiotounis, F., 2021). V rámci projektu pak proběhly 2 vlastní výzkumné studie, založené na multimodálním přístupu, zaměřené na porozumění vztahu mezi sportem a fyzickou aktivitou a léčebnými výsledky klientů. První studie byla cílena na profesionály zapojené do procesu léčby s cílem zlepšit podporu sportovních aktivit jako součást jejich každodenní praxe(Panagiotounis, F., Hassandra, M., Theodorakis, Y., Koutsoukou, A., 2022). Druhá práce se pak zaměřila na samotné klienty aktuálně procházející léčbou. Původním účelem této studie bylo zachytit vnímání klientů ohledně propojení vlastní účasti na sportovních a fyzických aktivitách a výsledků zotavení ze závislosti v rámci 8 různých dimenzí zahrnujících mimo jiné pozitivní a negativní stránky participace na sportovních aktivitách, překážky, zisky, vliv facilitátorů apod.
Klíčová zjištění z těchto dvou výzkumů jsou taková, že cvičení a sportovní programy jsou slibnou, cenově přijatelnou a snadno dostupnou možností doplňkové léčby pro zotavení se ze závislosti, protože
- mohou zlepšit fyzické a duševní zdraví, a tím zlepšit kvalitu života a pohodu klientů
- mají pozitivní dopad na sociální fungování klientů
- klienti mohou těžit ze sociálního a emocionálního prostředí, stejně tak jako ze zážitkového učení a vzdělávání
- mohou být použity jako intervence zacílené na „tady a teď“ přímo v procesu léčby, zároveň mohou posloužit i jako model celoživotního chování pro jedince potýkající se se závislostí
- mohou zlepšit plánování volného času klientů s eliminací neproduktivních způsobů jeho trávení
- jedná se o slibné, dostupné a přímočaré strategie pro klienty při budování jejich lidského kapitálu prostřednictvím rozvoje životních dovedností
- mohou podpořit klienty při hledání zaměstnání a zvýšit jejich zaměstnatelnost
Autoři pak dále podotýkají, že sport a fyzická aktivita by měly být základní složkou jakékoli preventivní strategie. (Panagiotounis, F., Hassandra, M., Theodorakis, Y., 2022)
Nutno podotknout, že se v našem prostředí nejedná o až tak revoluční myšlenku – v tomto duchu se již celá desetiletí snaží vést osvětu K. Nešpor, který např. v článku z roku 2005, vydaném Českou a slovenskou psychiatrií hovoří o tom, že pohybové aktivity mohou být užitečnou součástí komplexního preventivního nebo léčebného programu, zároveň zdůrazňuje, že je třeba odlišovat cílené rehabilitační cvičení, rekreační sport a sport vrcholový. Zatímco u rekreačního sportu lze předpokládat příznivý efekt, u vrcholového sportu často převažují rizikové faktory (Nešpor, 2005). V dalších pracích se pak zmíněný autor zaměřuje na rozlišení biologických, psychologických a sociálních mechanismů, které dále rozvádí, důležitý je rovněž důraz na využití sportu jako prostředku snižujícího bažení, kde jsou vhodné především aktivity, které mají vedle fyzického cvičení rovněž významný relaxační potenciál, např. jóga. Zajímavým faktem je i to, že ne každý sport je ve vztahu k závislostnímu chování ryze pozitivní (Csémy, L., Nešpor, K., 2013). V souvislosti s tématem pak nelze nezmínit jméno Jaroslava Skály, který byl v tomto ohledu průkopníkem ještě o mnoho let dříve.
Co na projektu, ze kterého školení vycházelo, ale revoluční je, je určitě šíře, s níž byl pojatý. Teoretické zakotvení, výzkumný background a následné výstupy vedoucí do praxe prostřednictvím konkrétních kroků z něho činí unikátní prostředek k rozšíření portfolia našich možností v péči o klienty. Absolvent školení získává ucelené informace v oblasti experienciálního učení, life skills, práce se zpětnou vazbou či informace o tom, jaké bariéry klientům nejčastěji brání v tom, se sportem vůbec začít, což si částečně i zažije na vlastní kůži. Zajímavá je rovněž myšlenka zapojení profesionálních sportovních trenérů, spolupracujících s terapeuty na tom, které konkrétní dovednosti u klientů chceme facilitovat a v této návaznosti vybrat optimální sport a nastavit vhodný tréninkový plán.
Domnívám se, že v adiktologické praxi v České Republice má sport v léčebných programech své pevné místo, čemuž nasvědčují nejrůznější sportovní a zátěžové akce především v residenční péči, nicméně i některé ambulance a terénní programy svým klientům nabízejí doplňkové sportovní aktivity. V našem zařízení jsme se rozhodli tento trend rovněž následovat, a tak v rámci Programu II. Ambulantní léčba naši klienti absolvují jednak klubovou aktivitu, kde si mohou vyzkoušet vedenou lekci jógy s následným debriefingem, jednak zátěžový výjezd, při kterém si prostřednictvím turistiky a pobytu v přírodě za jakéhokoli počasí mají šanci sáhnout i na své limity, či poznat, jak lze nízkonákladově prožít hezké chvíle v přírodě, zrelaxovat se, „utéct“ každodennosti, která může být svým způsobem ubíjející. S novými zážitky se v terapii dále pracuje, jak formou individuální, tak skupinovou, kdy je třeba zmínit, že takovéto aktivity rovněž významně posilují skupinovou kohezi.
To, co pro mě osobně bylo nejdůležitější sdělení, je skutečnost, že samotné sportovní a pohybové aktivity nenaplní svůj potenciál, nebudeme-li s nabytými zkušenostmi klienta dále terapeuticky pracovat. Stejně tak je vhodné s účastníky před samotnou aktivitou mluvit o jejich obavách a strachu a pokusit se zajistit co nejbezpečnější prostředí pro to, aby se při cvičení cítili v bezpečí. Vždy je také třeba myslet na to, že se jedná „pouze“ o jednu nohu pomyslné židle, která klienty v abstinenci pevně unese, čímž chci říct, že sport může být dobrým prostředkem k budování vztahů, volného času a vlastních kompetencí apod., ale neměl by přerůst do návyku, kdy závislost v podstatě jen převlékne kabát. Jednoduše: všeho s mírou a sportu zdar!
Použitá literatura:
Csémy, L., Nešpor, K. (2013). Tělesná aktivita a návykové nemoci: překvapivá zjištění. Alkoholizmus a drogové závislosti, Roč. 48, č. 1(2013), s. 37-42, lit. 22
Hassandra, M., Panagiotounis, F. (2021). Empowering substance use disorders treatment through physical exercise. An overview of studies.
Nešpor K. (2005). Pohybová cvičení a jóga v prevenci a léčbě závislosti. Česká a slovenská psychiatrie 2005; 101(5): 268-270.
Panagiotounis, F., Hassandra, M., Krommidas, Ch., Theodorakis, Y. (2022). Effects of an exercise theory-based intervention program on craving during the early stage of adults‘ SUD treatment. Mental Health and Physical Activity. 23. 100463. 10.1016/j.mhpa.2022.100463.
Panagiotounis, F., Hassandra, M., Theodorakis, Y. (2022). RECOMMENDATIONS FOR PRACTICAL IMPLEMENTATION The Role of Sport in Substance Use Disorders Recovery. 10.13140/RG.2.2.25162.24004.
Panagiotounis, F., Hassandra, M., Theodorakis, Y., Koutsoukou, A. (2022). What about sport and physical exercise in substance use disorder recovery? Health professionals‘ perceptions. 10.13140/RG.2.2.18056.49922.
