Autorka: Mgr. Tereza Brandová

Klima třídy, skloňovaný termín, do kterého kromě samotných žáků a třídního učitele zasahují svým působením také další pedagogové, vedení školy i rodiče. Klima není náladou, atmosférou, která je krátkodobá, měnící se, podmíněná aktuálně probíhajícími situacemi. Naopak, klima přetrvává, je stále přítomné, tvoří emoční naladění skupiny, ovlivňuje prožívání a nálady členů skupiny, vztahy mezi nimi i vzdělávací proces. Pro třídního učitele je práce s třídním klimatem nejen povinností, ale také příležitostí, jak vytvořit pozitivní prostředí podporující učení, spolupráci a osobní rozvoj každého žáka.

Položme si, jako třídní učitelé, tyto otázky:

  • Mají žáci z mé třídy mezi sebou pozitivní vztahy?
  • Cítí se ve třídě spokojeně?
  • Umějí se postavit jeden za druhého i za třídu jako kolektiv?
  • Vznikají mezi nimi časté konflikty?
  • Je ve třídě soutěživé konkurenční prostředí?
  • Jak žáci prožívají neúspěch?
  • Je pro žáky učení zajímavé či obtěžující?
  • Jsou žáci při výuce spolupracující a klidní či spíše naopak?

Ať už naše odpovědi budou jakékoli, zamysleme se nad tím, co je rolí třídního učitele a jak on sám může ovlivnit třídní klima pozitivním směrem.

Třídní učitel je bezesporu osobou, která velkou měrou nastavuje a průběžně působí na třídní klima. Je zprostředkovatelem hodnot, norem, moderátorem vztahů, mediátorem řešení konfliktů. Ovlivňuje třídu svým přístupem k žákům, (ne)formálností, přístupem k pravidlům, stylem výuky, stylem hodnocení, formou komunikace.

V následujících několika bodech si společně shrneme, co je pro tvorbu pozitivního klimatu třídy klíčové.

  1. Poznání třídy i jednotlivců
    • Pravidelně komunikovat se žáky, například prostřednictvím třídnických hodin.
    • Zjišťovat zájmy, silné stránky a obavy jednotlivců.
    • Aktivně sledovat dynamiku mezi žáky, aby učitel mohl včas odhalit napětí nebo konflikty.
  2. Budování důvěry a bezpečného prostředí
    • Aktivně podporovat otevřenou komunikaci, kde každý může vyjádřit své názory bez obav z posměchu.
    • Nastavovat jasná a spravedlivá pravidla chování, která platí pro všechny.
    • Poskytovat zpětnou vazbu konstruktivně a respektujícím způsobem.
  3. Podpora spolupráce a týmového ducha
    • Zařazovat aktivity, které vyžadují spolupráci (psychosociální techniky, skupinové projekty).
    • Organizovat různorodé třídní akce, jako jsou výlety, sportovní dny nebo kulturní akce.
    • Podporovat vzájemnou pomoc a ocenění úspěchů druhých.
  4. Řešení konfliktů, prevence šikany
    • Zasahovat neprodleně, jakmile si pedagog všimne konfliktu, a nabízet konstruktivní řešení.
    • Využívat mediaci nebo dialog mezi stranami sporu (pozor, pokud se jedná o chování naplňující znaky šikany, pak je tento bod naopak zcela nevhodný).
    • Důsledná prevence šikany, například prostřednictvím preventivních programů a práce se skupinovou dynamikou (například během třídnických hodin).
  5. Motivace a aktivní zapojení žáků
    • Poskytovat dostatek příležitostí pro zapojení všech žáků.
    • Umožnit žákům zapojit se do rozhodování (například při plánování třídních aktivit).
    • Oceňovat nejen výsledky, ale i úsilí žáků.
    • Umožnit každému žákovi prožít pocit úspěchu.
  6. Spolupráce s rodiči, kolegy, vedením školy
    • Komunikovat s rodiči průběžně, ne pouze v případě problému.
    • Poskytovat rodičům průběžné informace o úspěších jejich potomka.
    • Zapojovat rodiče do plánování a koordinace třídních aktivit.
    • Pravidelně komunikovat s kolegy o klimatu třídy v jejich hodinách.
    • Před kolegy a vedením nehovořit pouze o tom, co se nedaří, ale o tom, v čem třída vyniká, co se v poslední době povedlo.

Práce s klimatem třídy je kontinuální proces. Vyžaduje trpělivost, empatii a ochotu učitele reflektovat vlastní jednání. Pravidelné hodnocení atmosféry ve třídě prostřednictvím rozhovorů nebo anonymních dotazníků může učiteli pomoci včas identifikovat oblasti, které vyžadují zlepšení.