Autorka: Lada Kolompárová DiS.
Levorukost nebo také leváctví je pojem označující preferenci levé ruky, nohy a také oka a ucha. V nejrůznějších výzkumech se uvádí, že asi 10 % světové populace je levoruká. V dřívějších dobách bylo leváctví považováno za hendikep, který bylo potřeba odstranit, a proto byli leváci přeučováni. Dnes už ale víme, že ono přeučování má silně negativní důsledky jak v dětském věku, tak i později v dospělosti. Mezi typické následky násilného přeučení leváka patří například špatná orientace v prostoru, problémy s jemnou motorikou nebo slabá obrazová představivost. Tyto problémy vychází zejména z velkého zatížení mozku, který musí vynaložit o 30 % vetší úsilí než u lidí s přirozenou preferencí pravé ruky.
Důvod, proč někteří lidé preferují levou ruku a jiní pravou není zcela znám. Vědci se domnívají, že nejdůležitějším faktorem je genetika a na preferenci levé a pravé strany se podílí celá řada genů a změny na nich. Znamená to tedy, že leváci mohou být buď přirozeně preferující levou stranu, nebo se může jednat o patologické změny, zejména z důvodu úrazu, který neumožňuje používat preferovanou část těla. Další teorií o vzniku leváctví je vysoká hladina testosteronu během vývoje plodu v těle matky. Jiným důvodem levorukosti může být poškození mozku během prenatálního vývoje. Zde hraje významnou roli fakt, že hemisféry mozku pracují s druhou polovinou těla. To znamená, že levou stranu řídí pravá hemisféra a naopak. Pokud tedy dojde k poškození vývoje levé hemisféry, dominantní se stává hemisféra pravá.
Vzhledem k faktu, že pravá či levá hemisféra mozku ovládá opačnou část těla, je nutné zmínit, že hemisféry se od sebe liší a nejedná se tedy o zrcadlově stejné poloviny. Pravá hemisféra má delší přední část, zatímco levá má delší zadní část. Každá polovina pak ovládá jiné funkce. Levá hemisféra ovládá logické myšlení, řeč, smysl pro pořádek, čísla a fakta. Pravá pak odpovídá za fungování vegetativního systému, ovládá smysly a také umělecké cítění nebo emoční prožívání. Vzájemně ovšem spolupracují a doplňují se. Jsou propojeny pomocí corpus callosum, což je shluk nervových vláken, který umožňuje kooperaci obou částí mozku.
Díky většímu vlivu pravé mozkové hemisféry, která pracuje s emočním prožíváním, leváci mnohem více prožívají strach. Projevy jsou pak silně nápadné s posttraumatickou stresovou poruchou. Mnohem více se také stydí a negativní emoce prožívají silněji. Průzkum, který provedli vědci z Yaleovy univerzity, s pacienty navštěvující ambulanci psychiatra ukazuje, že mezi lidmi trpícími psychotickými poruchami je vysoký výskyt lidí píšících levou rukou, tedy až 40 % respondentů.
Pokud mají, leváci, vyšší sklony k výskytu duševních onemocnění, vyvstává tedy otázka, zda jsou lidé, kteří preferují levou ruku, náchylnější k užívání psychoaktivních látek a jestli je nutné u takových lidí zvýšit povědomí o užívání a jejich zvýšené náchylnosti, tím pádem u nich i více dbát na prevenci.
Článek zveřejněný v roce 2011 v British Journal of Health Psychology pracoval s teorií, že zvýšené riziko nadměrného užívání alkoholu souvisí s atypickou cerebrální laterizací, nebo stresem spojeným s životem v pravorukém světě. Také zmiňoval, že dosavadní výzkumy pracovaly pouze s malým klinickým vzorkem, proto byl pro tento výzkum použit velký náhodný vzorek, který se skládal z respondentů z dvanácti zemí ve věku nad padesát let. Výsledek naznačuje, že existuje určitá souvislost mezi frekvencí užívání alkoholu a levorukostí, ovšem neprokazuje, že leváci bývají častěji alkoholiky.
Jiný výzkum provedený na University of Cagliari v Itálii z roku 2012, na vzorku jednoho tisíce respondentů poukazoval však na fakt, že mezi leváky docházelo k většímu experimentování s nelegálními drogami a nadměrná konzumace alkoholu a tabáku se neprokázala. I zde je ovšem zmíněno, že pro prokázání výsledků je potřeba replikace výzkumu.
Bradley Martin (2015) pak ve své výzkumné práci pokládal několik výzkumných otázek. První otázka se týkala pohlaví, druhá věku, třetí pak preference rukou účastníků, čtvrtá se tázala na dědičné užívání návykových látek, pátá, zda měli účastníci někdy pocit, že je potřeba omezit konzumaci alkoholu nebo užívání psychoaktivních látek, šestá se tázala na to, zda jim bylo jinou osobou doporučen léčebný program a poslední otázka se týkala účasti v léčebném programu. Průzkumu se zúčastnilo celkem 96 účastníků, přičemž 90, 6 % byly ženy. Zastoupení leváků ve zkoumaném vzorku se pohyboval okolo 10 %. Průměrný věk se pak pohyboval okolo 33 let. Z respondentů, kteří preferují levou ruku, uvedlo 5, že se zúčastnili nějakého programu na léčbu závislosti na psychoaktivních látkách. Jedná se tedy o 55, 6 % levorukých respondentů. Výsledky u pravorukých respondentů se pohybovaly okolo 24, 1 %. Výzkum ovšem neprokázal, že levorucí účastníci pociťovali potřebu omezit užívání alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek. Nepotvrzena zůstala i hypotéza o genetických predispozicích k užívání alkoholu a dalších návykových látek. Výzkumná práce tedy, i přes dvě nepotvrzené otázky, podporuje, ovšem nepotvrzuje hypotézu, že levorukost souvisí se zvýšenou konzumací alkoholu nebo jiných návykových látek.
Výzkumná hypotéza o souvislosti mezi levorukostí a alkoholismem byla některými výzkumy podpořena ale nepotvrzena zcela. Tato problematika je dále zkoumána, a proto nemůžeme s jistotou říci, zda je nutné zvýšené potřeby prevence v oblasti užívání alkoholu u leváků.
Zdroje:
12 little – know facts about left handers. Dostupné z: https://www.everydayhealth.com/healthy-living-pictures/little-known-facts-about-lefthanders.aspx#01
Mají to leváci těžší? Dostupné z: https://cpzp.cz/clanek/3380-0-Maji-to-levaci-tezsi.html
Preti,A. et al. (2012). Left-handedness is statistically linked to lifetime experimentation with illicit drugs. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22594814/#affiliation-1
Denny, K. (2011). Handedness and drinking behaviour. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/51047619_Handedness_and_drinking_behaviour
Bradley, M. (2015). More than just witing: Handedness and substance use. Dostupné z:
https://sophia.stkate.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1490&context=msw_papers
Mandal, M. K. et al. (2000). Side-bias in alcohol and heroin addicts. Dostupné z: https://academic.oup.com/alcalc/article/35/4/381/165120?login=false
Bolková, A. (2018). Sinistralita (2018). Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/71706/BolkovaA_Sinistralita_LS_2018.pdf?sequence=1
