Autor: Mgr. Martin Stündl
Takzvané energetické nápoje jakožto relativně nový druh potravin, jejichž účelem je primárně zvýšení pozornosti a nárůstu mentální a fyzické výkonnosti, se poprvé objevují na evropských trzích koncem devadesátých let. Jejich předchůdce v podobě slazených limonád – již obsahujících známý alkaloid kofein (nebo ještě dříve výtažky z listů rostliny koky nebo kolových ořechů) – lze datovat do devadesátých let 18. století. Jejich společným znakem je stimulační účinek na centrální nervovou soustavu. Konzumace energetických nápojů je jak v České republice, tak ve zbytku evropských zemí (a potažmo i zbytku světa) v posledních dvou dekádách na strmém vzestupu. Pití takzvaných “energiťáků” je také stále populárnější mezi dětmi a dospívajícími, což v posledních letech vzbuzuje zájem odborné veřejnosti, vyvolává pochybnosti o míře rizik s tím spojených, a podněcuje debatu o možnostech prevence tohoto fenoménu.
Hodnota trhu s energetickými nápoji se za posledních necelých 10 let globálně více než zdvojnásobila (39 bilionů dolarů v roce 2013 vs. 86 bilionů dolarů v roce 2021), a její strmý růst se předpokládá i v budoucích letech. Zásadním faktorem růstu konzumace energetických nápojů je dle údajů organizace euromonitor z roku 2017 fakt, že se jejich průměrná cena v ranku slazených nápojů dlouhodobě nejvíce snižuje (na trh vstupují levnější varianty energetických nápojů), nebo alespoň oproti zbytku stagnuje, a je tak stále dostupnější i pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva.
Podíl na stoupající popularitě konzumace energetických nápojů lze přisoudit i dalším faktorům – jejich cílená propagace formou asociace s extrémními i jinými sporty, přetrvávající popularita napříč rozrůstající se komunitou hráčů počítačových her a její současné transformaci do profesionální roviny (e-sports), či všeobecný tlak vycházející z charakteru současné, výkonově orientované společnosti.
Na pozadí konzumace energetických nápojů konkrétními skupinami obyvatel a jejich specifickými subkulturami stojí významnou měrou marketing. Důmyslné a systematické strategie výrobců, zacílené na demografické skupiny dětí, teenagerů a mladých dospělých, důvtipně pracují s estetikou počítačových her a extrémních sportů, se kterými se také velcí výrobci implicitně propojují formou záštity sportovních klání či placeným partnerstvím s vrcholovými sportovci. Výrobci pro své produkty volí hravá až infantilní balení, a pro jejich propagaci využívají popularity tzv. influencerů, tedy známých osobností, především populárních mezi mladými lidmi v pro ně přirozeném prostředí sociálních sítí. V reklamě jsou paradoxně využívány atributy asociované se zdravým životním stylem nebo bystrým duchem. Ačkoliv účelem energetických nápojů není hydratace, a nelze je tedy oficiálně charakterizovat jakožto pro sport určené, konzumentům je systematicky implikován dojem, že tyto nápoje zvyšují fyzický, potažmo sportovní výkon.
Dominantní účinnou látkou energetických nápojů je naopak dehydratačně působící kofein. Porce energetického nápoje ho může v některých případech obsahovat až 300 mg, běžnější je v rámci produktů na našem trhu rozsah okolo 60 – 80 mg, tedy množství srovnatelné s dávkou kofeinu obsaženou v běžném šálku kávy (50 – 100 mg). Ačkoliv nebylo napříč vědeckou obcí doposud jednoznačně stanoveno rizikové množství kofeinu pro člověka na den, studie hovoří o množství nad 400 mg u většiny dopělé populace.
Kofein stimuluje centrální nervovou soustavu, zvyšuje koncentraci, a oddaluje únavu. Mimo jiné také zvyšuje tep, zrychluje metabolismus, uvolňuje hladké svalstvo, a roztahuje cévy. Vyšší dávky kofeinu jsou asociovány s nespavostí, úzkostí, bolestmi hlavy nebo tachykardií, a můžou vést k halucinacím, migrénám, gastrointestinálním potížím, srdeční arytmii, a dalším kardiovaskulárním komplikacím. Množství nad 1 gram denně je pro dospělého člověka považováno za rizikový faktor vzniku deprese, a množství v řádu od 5ti do 10ti gramů pro něj může být potenciálně smrtelným. U dětí a mladistvých se tyto rizika v souvislosti s nižší váhou, odlišnou tělesnou konstitucí a především zásadním obdobím vývoje mozku násobně zvyšují. Vedle kofeinu obsahují energetické nápoje v dnešní podobě nejčastěji kyselinu taurin, a dále pak plejádu dalších látek s primárním účelem zintenzivnit nebo prodloužit efekt těchto dvou látek dominantních, nebo jinak stimulovat centrální nervový systém. Účinek kombinací přidaných látek, je však nedostatečně probádaný, a výrobci nejsou povinni takové účinky reflektovat.
V souvislosti trendu konzumace energetických nápojů dětmi je neopomenutelným rizikem také množství obsaženého cukru, jehož horní hranice není nijak formálně omezena. Obsah cukru se liší napříč nabízenými produkty, přičemž se pohybuje od cukru žádného (tzv. ´sugar-free´ či ´zero´ varianty, avšak většinou obsahující jiná sladidla), až do množství v desítkách gramů na porci. Kupříkladu na našem trhu nejprodávanější Red Bull (250 ml) obsahuje 28 gramů cukru, populární Monster (500 ml) obsahuje 55 gramů cukru – tedy v obou případech množství, které téměř odpovídá nebo dokonce přesahuje doporučenou denní dávku cukru pro dospělého člověka, a to 60 gramů. Zvýšená konzumace cukru vede k nadváze, obezitě, či vzniku a rozvoji diabetu 2 typu.
Vedle rizika vzniku a rozvoje závislosti, obezity a dalších zdravotních komplikací představuje zvláštní riziko konzumace energetických nápojů v kombinaci s alkoholem. Stimulující účinky látek obsažených v těchto nápojích mohou zastřít utlumující vliv alkoholu a dodat jedinci falešný pocit střízlivosti. V případě kombinace energetických nápojů a alkoholu hrozí také zvýšené riziko náhlé zástavy srdce v důsledku zrychlení tepové frekvence. Dle některých studií také konzumace alkoholu spolu s energetickými nápoji podporuje vznik závislosti na alkoholu. Některé výzkumy dále naznačují korelaci mezi pitím energetických nápojů a některými dalšími druhy rizikového chování, jako je kouření, konzumace marihuany, nebo nadužívání digitálních technologií.
Ačkoliv se v české republice dle výsledků mezinárodního výzkumu Health Behaviour in School-aged Children (2018) od roku 2006 snižuje u dětí a adolescentů množství konzumovaných slazených limonád, obliba energetických nápojů navzdory tomu znepokojivě roste. Sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů (tedy dva a více energetických nápojů týdně) má u nás 10,9 % dětí a adolescentů, přičemž denně konzumuje energetické nápoje asi 3,3 % školáků. Ve veřejném prostoru se v poslední době vede dlouho potřebná debata o možných způsobech, jak předcházet konzumaci energetických nápojů dětmi a mladistvými. Diskutováno je omezení jejich prodeje osobám mladším osmnácti, případně šestnácti let, dále výraznější varování na obalech energetických nápojů, nebo zásadnější unifikace obalů, ve snaze předejít jejich spotřebitelské, případně sběratelské atraktivitě.
Použitá literatura:
- Arria, A. M., Caldeira, K. M., Kasperski, S. J., O’Grady, K. E., Vincent, K. B., Griffiths, R. R., & Wish, E. D. (2010). Increased Alcohol Consumption, Nonmedical Prescription Drug Use, and Illicit Drug Use Are Associated With Energy Drink Consumption Among College Students. Journal of Addiction Medicine, 4(2), 74–80. https://doi.org/10.1097/adm.0b013e3181aa8dd4
- Costa, B. M., Hayley, A., & Miller, P. (2014). Young adolescents’ perceptions, patterns, and contexts of energy drink use. A focus group study. Appetite, 80, 183–189. https://doi.org/10.1016/j.appet.2014.05.013
- Fagan, M. J., di Sebastiano, K. M., Qian, W., Leatherdale, S. T., & Faulkner, G. (2021). The Energy to Smoke: Examining the Longitudinal Association between Beverage Consumption and Smoking and Vaping Behaviours among Youth in the COMPASS Study. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(8), 3864. https://doi.org/10.3390/ijerph18083864
- Kalman, M. (2019, únor). Školáci pijí méně limonád. Ale objevili energetické nápoje. Dostupné z: http://zdravagenerace.cz/reporty/energeticke-napoje/
- Nowak, D., & Jasionowski, A. (2016). Analysis of Consumption of Energy Drinks by a Group of Adolescent Athletes. International Journal of Environmental Research and Public Health, 13(8), 768. https://doi.org/10.3390/ijerph13080768
- Visram, S., Cheetham, M., Riby, D. M., Crossley, S. J., & Lake, A. A. (2016). Consumption of energy drinks by children and young people: a rapid review examining evidence of physical effects and consumer attitudes. BMJ Open, 6(10), e010380. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2015-010380
- Visram, S., Crossley, S. J., Cheetham, M., & Lake, A. (2017). Children and young people’s perceptions of energy drinks: A qualitative study. PLOS ONE, 12(11), e0188668. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0188668
- Williams, Jr., R., Housman, J., Odum, M., & Rivera, A. (2017). Energy Drink Use Linked to High-sugar Beverage Intake and BMI among Teens. American Journal of Health Behavior, 41(3), 259–265. https://doi.org/10.5993/ajhb.41.3.5
