Autor: Mgr. Vojtěch Herentin
O rizikovosti hazardních her ve vztahu k rozvoji problémového/patologického hráčství (dále též „gambling“ nebo „hráčská porucha“) a mechanismech udržování závislosti na hře dnes existuje nepřeberné množství odborných textů a studií. Gambling je tak poměrně dobře prozkoumaným a popsaným jevem, a to včetně poznatků o mechanismech rozvoje a udržování závislosti na hře, ať již jde o klasické „kamenné“ provozovny nebo online sázky a aplikace.
Domnívám se dokonce, že i mezi „běžnou“ populací (tj., laickou, avšak současně neklinickou) dnes již panuje jisté povědomí o rizikovosti alespoň některých typů „technických“ hazardních her. Mám na mysli zejména přístroje typu VHP/VLT známé také jako „výherní automaty“, neboť tato problematika byla v tuzemsku minimálně v poslední dekádě relativně medializována. Naopak v případě kurzových sázek, pokeru a dalších her prezentovaných záměrně coby „dovednostních“ (ačkoliv i zde je výsledek hry do značné míry založen na náhodě) zřejmě povědomí veřejnosti nebude tak významné. Soudím tak ovšem z vlastní praxe s léčbou problémových/patologických hráčů, nikoliv z veřejných průzkumů, a mohu se tedy mýlit.
Zájemce o podrobnější vhled do problematiky rizikovosti různých typů „klasických“ hazardních her a mechanismů rozvoje a udržování závislosti odkazuji např. na relativně aktuální bakalářskou práci Mgr. Zuzany Vařekové z roku 2021:
Obchodování na burze a proč většina retailových „investorů“ končí ve ztrátě?
Relativně novým a v adiktologické praxi dosud méně prozkoumaným fenoménem je však dozajista problémové a patologické hráčství v prostředí online brokerů a burz/směnáren. Ano, ač to na první pohled možná nevypadá, řada lidí na nich ve skutečnosti neobchoduje, ale jednoduše „gamblí“. Je tomu tak jistě i proto, že teprve v nedávných letech došlo k masovému rozšíření různých brokerských a směnárenských aplikací určených k okamžitému online obchodování prostřednictvím PC a v posledních letech i smartphonů. Přitom ještě před 10 lety jste se běžně neobešli bez skutečného brokera (profesionálního burzovního makléře), který z Vašeho pověření zadával jednotlivé obchodní příkazy přímo do order booku („kniha objednávek“, resp. „seznam“ jednotlivých obchodních příkazů k nákupu/prodeji vybraného finančního instrumentu/měny za stanovenou cenu na konkrétní burze). Dnes stačí stáhnout aplikaci, provést registraci a okamžitě můžete sami obchodovat jakýkoliv z dostupných instrumentů nehledě na úroveň Vaší (ne)znalosti věci. V případě tzv. kryptoměn dokonce i 24 hodin denně, 365 dní v roce. Přitom zákonitosti chování tržních účastníků zodpovědné za jednotlivé kurzové pohyby na finančních trzích, a to od „drobných investorů/obchodníků“ (odborně řečeno „retailu“) až po „velkokapitál“ (banky a investiční fondy globální působnosti) svou složitostí hravě strčí do kapsy i pověstnou spletitost džungle. A právě o to jde …
Jeden z mých klientů (vzděláním mimochodem ekonom) kdysi během terapie prohlásil, že vynález burzy je „největším podvodem v historii lidstva“. Nejsem ekonom, abych posoudil správnost takového tvrzení. Soudě ze své zkušenosti s léčbou problémových/patologických hráčů a znalostí z oblasti tržní psychologie však mohu potvrdit alespoň to, že převážná většina retailových obchodníků („traderů“) ve skutečnosti na trzích nevydělává, nýbrž sehrává stejně nevděčnou roli jako hráči v kasinu vůči jeho provozovateli – zajišťovat na svůj úkor nadstandardní příjem svému brokerovi. Děje se tak skrze poplatky z realizovaných směn aktiv, poplatky za držení obchodní pozice, apod. Finanční trhy jsou však nadto o to zrádnějšími vodami, že jsou plny „žraloků“ (týmy zkušených traderů) a „velryb“ (velké fondy, investiční banky, apod.). Retailoví obchodníci jsou jim bez nadsázky potravou. Největší investiční fondy a správci aktiv totiž co do svých rozvah bobtnají a bobtnají … zatímco jak se dočtete z povinně zveřejňované statistiky Vašeho oblíbeného regulovaného brokera (pro příklad jsem vybral Plus500), „u 82% účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků“ (https://www.plus500.com/).
Obávám se, že většina retailových obchodníků navzdory upozornění problematice nerozumí ani za mák … a ti, co již stačili propadnout hráčské vášni (gambleři) sotva budou věnovat svůj drahocenný čas studiu namísto „hry“. Slovíčkaření je v tomto případě rozhodně namístě – gambleři totiž své prostředky rozhodně neinvestují. V zajetí bludu o rychlém zbohatnutí s nimi na burzách jednoduše hrají svou hazardní hru. A ani zbytek retailu, byť třeba i částečně poučeného, obvykle ve skutečnosti neinvestuje, spíše obchoduje (již zmíněný „trading“) a zhusta pak sklízí skutečné ztráty. Investovat totiž v praxi znamená nejen velmi pečlivě a uváženě vybrat dané aktivum, ale také jej následně držet po řadu let, ba i dekád. Hezky to dokresluje notoricky známý bonmot snad nejznámějšího investora současnosti, Warrena Buffeta – pokud akcie nejste ochotni držet 10 let, neměli byste je kupovat ani na 10 vteřin. A protože většina retailových „investorů“, natož gamblerů, chce pohádkově zbohatnout už zítra nebo nanejvýš ještě letos, nejsou tak investory, nýbrž obchodníky („tradery“), zpravidla více či méně neúspěšnými – proč tomu tak bývá se pokusím objasnit dále.
Důvody neúspěšnosti většiny retailových „investorů“ při obchodování na burze jsou v hrubé rovině dvojího typu. Jednak drtivá většina z nich nemá potřebné znalosti a dovednosti, natož roky zkušeností, během nichž by nestačili buď na „trading“ zanevřít (je to časově značně náročná dřina) nebo v horším případě „prodělat kalhoty“. A není to jen o „tradingu“ jako takovém, ale také o průběžném sledování ekonomického dění včetně makroekonomických zpráv a celé řady předcházejících indikátorů, které je zase třeba umět zasadit do kontextu a správně vyhodnotit (a že je to pořádně zapeklitý úkol i pro věhlasné ekonomy). Co je však neméně důležité – i kdyby ty znalosti a dovednosti měl, retailový obchodník (jednotlivec) jednoduše nebude mít přístup k mnoha důležitým aktuálním informacím. Na rozdíl od bank, investičních společností nebo celých týmů profesionálních obchodníků postrádá např. přístup do Bloomberg terminálu, ale také dobře informované konexe, apod. Přitom přesné a včasné informace jsou zde doslova k nezaplacení, neboť bez nich nelze provést kvalitní fundamentální analýzu. A obchodovat jen podle té technické (jinými slovy „číst kurzové grafy“) možná může na první pohled vypadat docela „sexy“, ale nenechte se mýlit – ve skutečnosti je to asi tak spolehlivé jako věštit kurzový vývoj z kávové sedliny. Mimo jiné i proto, že v grafech má i poučený profesionál vždy tendenci vidět právě to, co tam vidět chce. Podle toho pak, byť s pomocí různých standardizovaných postupů technické analýzy, nevědomě graf interpretuje v souladu se svým očekáváním (pozitivní/negativní „bias“).
Druhý důvod s tím prvním nikterak nesouvisí. Leží plně v osobnosti, respektive individuální psychologii daného jedince. Zkráceně řečeno jen málo lidí dokáže „trading“ dlouhodobě ustát s trpělivostí a chladným racionálním kalkulem, aniž by se pod tíhou tu zběsilého kurzového vývoje (obvykle přesně opačného, než jaký jste očekávali) a tu zase měsíce trvajícího nudného „nevývoje“ dopustili chybných, zpravidla impulzivních rozhodnutí. Představte si, že jste nakoupili např. akcie (v horším případě nějaké finanční deriváty jako např. již zmíněné CFDs – tedy „rozdílové smlouvy“) firmy, jejíž brzký úspěch se Vám zdál takřka nevyhnutelný … a cena akcie se z nějakého důvodu během hodiny propadne o desítky procent. Nejspíš nebudete zrovna „v zenu“. Naopak, podpořeni ihned se vyrojivšími „katastrofickými“ spekulacemi na internetu budete chtít zachránit aspoň to, co z Vaší „zaručené investice“ ještě zbývá … a v důsledku prodáte se ztrátou. Ale co čert nechtěl, den na to kurz jako zázrakem vystřelí vzhůru. Takové věci se stávají poměrně běžně. Někdy jsou za tím různé fake news, jindy algoritmy robotického obchodování (ano, značnou část likvidity dnes tvoří ve skutečnosti roboty v milisekundách neustále vyhodnocující různé mediální zprávy, aby je v dalších milisekundách zobchodovaly ve prospěch svých vlastníků), případně „velcí hráči“, kteří vahou svého kapitálu dokáží zejména menšími trhy kdykoliv pohnout ve svůj prospěch. Retailovému „investorovi“ pak zpravidla zbydou jen oči pro pláč, zejména pokud obchodoval s derivátem (trh s deriváty dnes co do objemu mnohonásobně převyšuje trh se skutečnými akciemi nebo jinými aktivy). V lepším případě bude ze své pozice „vyhozen“ s menší ztrátou díky nastavenému stop lossu. A příště znovu. A zase … V horším případě se neobtěžoval jej nastavit a pak může dle situace (páka, margin call, …) přijít dokonce o všechny prostředky na svém obchodním účtu. Klidně během jediné seance. V případě tzv. „kryptoměn“ (pozor, nejsou to žádné měny a 99,9% z nich dříve či později končí na technické nule – protože jsou to jednoduše podvodné projekty/“scamy“) třeba i během několika málo minut. A když se pak druhý den ukáže, že za masivním výprodejem daného aktiva stála klamná zpráva, budete čelit pokušení jej zase nakoupit, jenomže cena již bude o poznání vyšší (ostatní se totiž už také dozvěděli, že šlo třeba o „fake news“, pročež hned znovu nakoupili a vyhnali ji vysoko) a tak v případě opětovného nákupu riskujete, že nakoupíte tzv. „na vrcholu“, kam se již cena třeba nikdy nevrátí. Jde přitom jen o jeden z mnoha příkladů, kdy Vaším úhlavním „nepřítelem“ je vlastní individuální psychologie.
Od tradingu ke gamblingu: faktory a trendy podporující rozvoj a udržování hráčské poruchy při online obchodování.
V následujícím textu budu v prvé řadě vycházet z vlastní terapeutické praxe u lidí s již rozvinutou hráčskou poruchou. Částečně se mohu opřít rovněž o vlastní, osobní zkušenost s investováním, byť zatím relativně krátkou a prostou „aktivního tradingu“, který mne však s ohledem na již uvedené z logických důvodů ani neláká. Zájem o téma mne pak přivedl ke studiu tržní psychologie, z jejíchž poznatků budu v dalším výkladu rovněž čerpat. Posledním, neméně důležitým informačním zdrojem pro mne byly četné tuzemské i zahraniční weby, streamy a diskusní fóra zabývající se tematikou investování a tradingu, které průběžně sleduji. Ve výsledku se tedy jedná spíše o mé osobní zamyšlení na základě zmíněných zkušeností a samostudia, nežli o systematicky uspořádané závěry vyvozené na základě důsledné rešerše odborných zdrojů. Ostatně rafinovanost postupů a „fint“ různých tradingových platforem namířené na „zaháčkování“ registrovaného uživatele (udržet jej za každou cenu ve hře je přesně to, oč tu běží) se s ohledem na prudký rozvoj technologií online tradingu i širšího ekosystému velmi dynamicky proměňují. Systematický výzkum v této oblasti tak už z povahy věci zůstává neustále o krok pozadu za novými trendy.
Současně netvrdím, že v prostředí online tradingu nenajdeme řadu shodných či funkčně podobných faktorů, které k rozvoji a udržování hráčské poruchy přispívají i v oblasti „tradičních“ hazardních her. Například snadná dostupnost či možnost simultánní „hry“ více her najednou. Převedeno do světa tradingu bychom zde mohli hovořit o okamžité dostupnosti takříkajíc na vytažení mobilu z kapsy (u již zmíněných „kryptoměn“ nebo NFT „marketplaces“ doslova 24 hodin denně, 365 dní v roce) a teoreticky až nekonečnému množství otevřených obchodních pozic najednou. To však není nic nového pod sluncem – už v 90. letech jsme u nás mohli vidět non stop bary a herny, u nichž v kteroukoliv denní nebo noční dobu postávali lidé hrající současně na několika „bednách“. Proto se v následujícím textu zaměřím pouze na několik vybraných faktorů, které ve vztahu k rozvoji a udržení hráčské poruchy vnímám jako relativně specifické právě pro „trading“, resp. online obchodování.
Youtubeři, influenceři a další vlivní „profesionálové“
Každý, kdo se kdy zapletl s online tradingem velmi rychle zjistí, že se neobejde bez pravidelného přísunu včasných a přesných informací relevantních vůči danému trhu. Potíž spočívá v tom, že velkou většinu snadno dostupného mediálního obsahu není radno brát příliš vážně. Ať již se jedná odborné názory analytiků velkých investičních bank nebo jde o analýzy, nedejbůh „predikce“ všemožných samozvaných investičních guruů se zástupy sledujících na různých sociálních sítích, ten, kdo se pokusí řídit jejich „dobrými radami“ zpravidla spláče nad „výdělkem“. Vtip je patrně v tom, že nehledě na prestiž toho či onoho analytika nikdo jednoduše nevidí do budoucnosti.
Napříč různými investičními weby nadto kolují četné zkazky o tom, jak různé instituce vybavené enormním kapitálem skrze své analytiky záměrně vypouštějí tato doporučení ve prospěch svého dalšího obohacení – např. nejprve „potichu“ samy levně nakoupí, potom spustí mediální humbuk a jakmile retailoví „investoři“ vyženou svými nákupy cenu vzhůru, daná aktiva jim doslova „vysypou na hlavu“ (prodají jimi naakumulované velké objemy), čímž pošlou cenu velmi rychle zase dolů. Většina retailu pak ve strachu z ještě většího propadu odejde z trhu ze ztrátou a zhusta začne hledat „zaručený zisk“ jinde, zatímco „velkokapitál“ postupně znovu akumuluje své pozice na nízkých cenách. A tak dále, pořád dokola. Odmyslíme-li si spekulace o záměrném „nahánění“ retailu do nákupu konkrétního aktiva vypouštěním cílených zpráv/rozhovorů/analýz slibujících „zaručenou investici“ (jednalo by se o nekalou tržní manipulaci, která bývá jen málokdy prokázána), je popsaný proces dobře popsán i v běžných učebnicích ekonomie. Výstižnou zkratkou popsaného procesu je pak známý graf „the market cycle“, který v mnoha různých verzích najdete běžně na internetu.
Specifickou kategorií posledních let jsou pak všemožní guruové na sociálních sítích a youtoubeři. U těch se krátce zastavím, neboť pro všechny, v jejichž duši dřímá hráčská vášeň, představují podle mého názoru právě tito samozvaní „experti“ značné riziko. Vtip je v tom, že se zhusta prezentují jako odborníci na technickou (méně často pak i fundamentální) analýzu a současně se snaží budit zcela falešný dojem zkušených „traderů“, kteří sami na obchodování vydělávají ohromné částky. Opak je však pravdou. Pokud by tomu tak bylo, rozhodně by se neobtěžovali náročnou tvorbou pravidelných streamů a … prostě by obchodovali a ve volném čase vegetili v luxusních lehátcích někde na bílých píscích třímaje v jedné ruce drahý drink s paraplíčkem, v druhé pak nejspíš svůdné tělo luxusní společnice. Tak tomu však rozhodně není. Jejich cílem není podělit se s Vámi o tip na dobrou investici, nýbrž zajistit sami sobě profit z odběrů a „lajků“ jejich followerů … a zpravidla též nemalý příjem od brokera či směnárny, jejichž obchodní aplikace více či méně skrytě ve svých streamech propagují. Aby si zajistili dostatek sledujících, jejich tvorba pochopitelně musí nutně probouzet ty správné emoce. A tak namísto snahy o objektivní analýzu trhu pravidelně promují svou tvorbu typickými „clickbaitovými“ titulky a snímky s vytřeštěnýma očima a ústy dokořán, jak je dávno mezi úspěšnými youtoubery standardem. Názvy takových videí obvykle obsahují výrazy jako „to the moon“ (volně přeloženo „honem nakup, než cena vyletí do nebes“) nebo „velký krach“ či „katastrofa“ (rovná se „honem prodej, než ti z investice zůstane jen pár centů“). Vynalézavost jejich argumentace přitom nezná mezí a dokonce i zkušenější drobní investoři/tradeři často pod vlivem takto vyvolaných silných emocí zapochybují nad svým původním plánem … a skončí ve ztrátě. Tím spíš lidé, kteří neváhají impulzivně „skákat do trhu“, nadto s velkými obnosy, nedejbůh financovanými půjčkou … tedy gambleři. Ti pak navíc často propadají neodolatelnému puzení „nahrát si zpět“ již prohrané peníze a tak nelení, znovu si půjčí, nechají se ošálit protřelými slovy dalšího „experta“ a s vidinou rychlého zbohatnutí (zpravidla na vysokou páku – viz. dále) znovu rozehrávají svou hazardní hru…
„Peníze zdarma“ pro každého aneb vouchery a demoverze
Kromě zmíněných „expertů“, ať již jsou to ti, co před Vámi výhodně nakoupili nebo ti, jejichž příjem generují zástupy naivních followerů, se Vás pochopitelně budou snažit vlákat do hry také samotní provozovatelé brokerských aplikací a směnáren (často nepřesně označovaných jako „burzy“). Rafinovaných metod, jak ve Vás probudit hráčskou vášeň a snížit Vaši přirozenou averzi k riziku (tedy v praxi „udělat z Vás gamblera“ a obohatit se o Vaše peníze) vyvíjejí nespočet, já se nyní zaměřím alespoň na ty nejrozšířenější.
První z nich je nabídka takzvané demoverze. Funguje to tak, že Vám po stáhnutí aplikace nabídnou tzv. „demo účet“, propagovaný jako bezpečný způsob, skrze nějž si můžete vyzkoušet obchodování na jejich platformě, aniž byste vložili do hry byť jediný cent. Na tento „zkušební“ účet Vám nahrají virtuální peníze – třeba 10 nebo 100 tisíc dolarů. Nejsou skutečné, stejně jako Vaše následné „výhry“ či naopak „prohry“. Finta spočívá v tom, že většina lidí se s vědomím, že je to jen „jako“, chová na trhu úplně jinak, než když do hry vloží své reálné peníze. Zatím tedy nepropadají silným emocím a chovají se relativně „racionálně“. Díky tomu nezřídka původní virtuální sumu rychle rozmnoží díky úspěšným obchodům a nabydou tak snadno falešného dojmu, že aniž to o sobě dosud věděli, mají přirozený talent a stačí jen otevřít si reálný účet a stát se snadno skutečnými úspěšnými „burziány“ s rolexkami na rukou. To také udělají a podpořeni svým rychlým úspěchem na demo účtu nasypou do svého nového, reálného účtu balík peněz. Jenže ouha, spravovat reálný účet a dělat skutečné obchody je úplně jiná disciplína. Teprve nyní v sobě objeví skutečnou „hamižnost“ (Greed), když vidí na grafu hutnou „zelenou svíci“ (tj., kurz daného aktiva stoupá rychle vzhůru), pročež pod vlivem FOMO efektu (z angl. zkratky „Fear Of Missing Oppurtunity“ – strach ze zmeškání obchodní příležitosti) nakoupí a vzápětí ve strachu ze ztráty (Fear) prodávají s reálnou ztrátou, když kurz dříve či později letí zase rychle dolů („červená svíce“ na grafu).
Dalším otřepaným, leč stále účinným trikem jsou tzv. „vouchery“, případně různé „dárečky“, soutěže o „hodnotné ceny“, „kola štěstí“, apod. Nehledě na formu jde vždy o to samé – přimět Vás k postupu na ještě rizikovější úroveň obchodování. Zjednodušeně obdržíte „dárek“ obvykle v podobě skutečné drobné částky, kterou však můžete využít pouze k obchodování na ještě mnohem rizikovějším trhu, než jste dosud obchodovali. Tedy zpravidla jen na trhu se značně pochybnými aktivy (typicky různé „kryptoměnové shitcoiny“ – ano, to je skutečný a zcela oprávněný terminus technicus pro 99+% „kryptoměn“) a/nebo pouze na futures nebo tzv. perpetuals trzích, kdy jste nuceni akceptovat riziko v podobě vysoké páky (viz. následující odstavec). Podlehnete-li této „neodolatelné nabídce“ a dřímá-li ve Vás navíc gambler, i kdyby jste zprvu neuspěli, dříve či později Vás vysoká páka a/nebo volatilita (tj., prudké pohyby nahoru/dolů o desítky, ne-li stovky procent) zlákají natolik, že do hry vložíte své skutečné peníze … a provozovatel inkasuje přinejmenším nemalé poplatky z otevřené pozice. Pakliže se neštítí provádět tzv. „insider trading“ (jedná se o nelegální, avšak přesto v praxi alespoň tu a tam provozovanou praktiku – viz. dále), připíše si na své konto navíc příjem z poplatků za nuceně uzavřené obchody, případně i další profit.
Páky a deriváty
Lidé neznalí burzovního prostředí si často mylně představují, že úspěšně obchodovat je ve skutečnosti zcela triviální – stačí přeci držet se hesla „nakup levně, prodej draze“. Kdyby tomu tak skutečně bylo, dávno bychom byli všichni milionáři, no ne? Bohužel takto jednoduše to nefunguje. Prvně je třeba mít na paměti, že obchodování na trzích podléhá jednoduchému pravidlu – zisk každého účastníka je vždy provázán se ztrátou jiného a současně ponížen o inkasovaný poplatek zprostředkovali. Burza prostě není Mikuláš, i když by si to jistě mnozí přáli. Další záludnost tkví v tom, jak poznat, kdy je dané aktivum levné a kdy drahé. Ač se to může zdát jednoduché, ve skutečnosti není nic složitějšího, nežli zasvěceně posoudit cenu – že ta či ona akcie nebo komodita byla dříve dražší/levnější v praxi vůbec neznamená, že v budoucnu se kurz bude vyvíjet předpokládaným směrem. Aby to bylo ještě zapeklitější, s řadou aktiv (týká se to zejména měn a komodit) v praxi ani nelze obchodovat na prostém „spotovém“ trhu (zjednodušeně v režimu „nakup a bezplatně drž, dokud cena nevzroste“). Budete tak muset akceptovat obchodování s deriváty. Kromě toho, že často fungují na podstatně složitějších principech, budete zpravidla muset akceptovat také tzv. „páku“. Jednoduše řečeno nemůžete obchodovat, aniž byste si navíc na daný obchod půjčili od svého brokera několikanásobek Vámi vložené částky. Pokud do takového obchodu půjdete „disciplinovaně“, nastavíte si tzv. „stop-loss“ a přijdete maximálně o relativně drobnou částku. Pokud jste však gambler, vidina mnohonásobně vyššího zisku Vám nedá spát a aby byla „výhra“ zaručena, stop-loss „pro jistotu“ nenastavíte. Půjdete-li tedy do páky („leverage“) např. 1:20 (běžná praxe), stačí, aby se kurz pohnul o 5% opačným směrem (rovněž bežná praxe) a v okamžiku jste přišli o všechny vložené prostředky. V případě tzv. „kryptoměn“ však můžete jít nezřídka dokonce i na páku 1:100. Analogicky pak stačí kurzový pohyb o pouhé 1% „nesprávným“ směrem a jste švorc. Tím spíše, pokud jste skutečný gambler a neváháte tak jít do tzv. „obchodu nakrátko“ („short“), tj., troufnete si spekulovat na pokles ceny. Tento typ obchodování, ač se to nezasvěceným nemusí zdát, je skutečně „vyšší dívčí“ tradingu a často na něm tratí i zkušení a disciplinovaní „tradeři“. Bohužel pro gamblera, obchodování derivátů zahrnujících v sobě na rozdíl od „spotového“ trhu jak páku, tak příležitost k „shortu“ je zpravidla příliš lákavé … k radosti a snadnému obohacení provozovatelů obchodních aplikací, zkušených „skalperů“ (protřelí profesionálové specializující se na vyhledávání a realizaci velmi rychlých obchodů v řádu minut) a dalších „žraloků“ pohybujících se na finančních trzích.
„Insider trading“
Tato nekalá praktika je v prostředí burz a směnáren z kategorie veřejných tajemství. Ačkoliv její podoby mohou být různé, nejčastěji je skloňována v kontextu nelegální „hry“ daného brokera/směnárny proti svým vlastním klientům. Zejména pak v prostředí „kryptoměn“, které dosud představují zoufale neregulovaný trh podobající se slovy Garryho Genslera (současný šéf SEC – dohledový úřad USA pro obchodování s cennými papíry) „divokému západu“ – viz. přiložený odkaz:
Gary Gensler Says Crypto Is a ‘Wild West.’ Others See Pure Capitalism (coindesk.com)
Jeho úřad mimochodem aktuálně vede řadu právních bitev s mnoha „kryptoměnovými “směnárnami (vydávajícími se zhusta protiprávně za burzy), mj. právě i pro podezření z „insider tradingu“. Zjednodušeně řečeno jde typicky o situaci, kdy daná směnárna sama drží velké objemy takových kryptoměn a s pomocí celých týmů svých profesionálních „traderů“ (nebo i automatizovaných algoritmů) s nimi obchoduje takovým způsobem, aby ke svému vlastnímu obohacení doslova oškubala své klienty, neboť na rozdíl od nich vidí na všechny obchodní příkazy v jí spravovaném „order booku“ (de facto „kniha zadaných objednávek“, resp. otevřených nákupních/prodejních příkazů). Pravda, v tomto případě se nejedná o faktor, který by byl záměrně zneužíván s cílem podpořit rozvoj hráčské poruchy. Nicméně kromě toho, že jde o velice neférovou a z pochopitelných důvodů i nelegální techniku, v důsledku může k rozvoji a/nebo udržování hráčské poruchy přispívat alespoň sekundárně. Je totiž dobře známo, že unikne-li Vám „výhra“ jen tzv. „o fous“ (což je přesně to, oč tu jde – vybrat více poplatků za uzavřené obchody tím, že vahou vlastního kapitálu daná „burza“ o kousek pohne kurzem a na stop-lossech tak „vyhodí“ z pozice co nejvíce svých klientů), budete pravděpodobně pod větším tlakem vstoupit do „hry“ znovu, protože „už teď to málem vyšlo“ a napříště to o to spíš už prostě „musí vyjít“.
Nemusí se však nutně vyskytovat pouze v neregulovaném prostředí kryptoměn. Jeden z mých klientů mi kdysi vyprávěl o tom, jak byl součástí takového týmu u brokera zaměřujícího se primárně na akciové trhy. Jistě, mám to jen z ústního podání, věrohodnost takového tvrzení nelze průkazně ověřit. Zrovna tak velká část dosud podaných žalob již ztroskotala na nedostatku důkazů. Vzhledem k jejich razantnímu nárůstu v posledních cca dvou letech (zejména v USA) však věřím, že brzy dojdeme mnohých „překvapivých“ rozuzlení.
Kopírování „úspěšných účtů“
Jedná se o další znepokojivý trend z poslední doby. Mnozí brokeři, mj. i z oblasti „tradičních“ akciových trhů nedávno zavedli pro své klienty možnost nové obchodní „strategie“. Ta spočívá v jednoduchém kopírování obchodů „úspěšných obchodníků“ na dané obchodní platformě, resp. kopírování konkrétní obchodní strategie těch nejúspěšnějších obchodních účtů. Pochopitelně coby běžný uživatel nemáte šanci zjistit, zda se skutečně jedná o mimořádně úspěšného skutečného „tradera“ nebo potenciálně o falešný účet založený daným brokerem pouze za účelem vytažení dalších peněz z účtů svých klientů. Tak či tak, prosté kopírování Vám žádné pohádkové bohatství nepřinese. Poučil mne o tom nedávno jeden z mých klientů, který se po krátkém „oťukávání“ zvolené obchodní platformy brzy nechal touto vidinou „snadného zisku“ zlákat. Nejprve skutečně na pár obchodech cosi vydělal, následně však povzbuzen předchozími úspěchy pod vlivem typické hráčské vášně vložil do dalšího obchodu po vzoru jednoho takového „úspěšného účtu“ již značnou sumu a i díky „odvážně zvolené“ vysoké páce nakonec skončil s více než milionovou reálnou ztrátou. Jako většina patologických hráčů následně dlouho sváděl urputný vnitřní boj se sebou samým, když jeho racionální „já“ bylo ochotno svůj obchodní účet raději smazat a se ztrátou se smířit, kdežto „gambler v něm“ toužil „nahrát si zpět“ ztracené peníze. Bohužel hráčská vášeň rychle získala navrch a svou ztrátu brzy prohloubil o další milion … dalším kopírováním „úspěšného“ obchodního účtu.
NFTs, „skiny“ a další spekulace
Poslední z trendů, které chci alespoň krátce zmínit je o to nebezpečnější, že na rozdíl od výše uvedených cílí dokonce již na děti. Jak nejspíš správně tušíte, obchodní účet si z pozice nezletilého sotva otevřete. Ačkoliv některé „kryptosměnárny“ dosud nepřešly na tzv. KYC postupy, které jsou již všude jinde standardem a zahrnují mj. ověření Vašeho průkazu totožnosti a bankovního účtu – nezbývá jich už naštěstí mnoho, ale ano, na těchto platformách teoreticky může obchodovat i nezletilý. Vzhledem k dnes již globálním snahám o regulaci celého odvětví to však vypadá, že tento nešvar bude v dohledné době konečně plně vymýcen. Bohužel se nám tu však rozmáhá další – nebezpečnější o to víc, že na první pohled se jeví spíše jako „dobrá zábava“ s potenciálem zbohatnout na „kvalitním sběratelském kousku“. Jde přitom o záležitost, která se primárně netýká burz, byť i tam lze tyto novinky již obchodovat.
Ve vztahu primárně k dospělé populaci jde o tzv. „NFT mánii“. Zkratka NFT odkazuje na tzv. „non-fungible tokens“, tedy „nezaměnitelné tokeny“, které jsou funkčně založeny na technologii tzv. „blockchainu“, což je vlastně ústřední princip bitcoinu i většiny dalších „kryptoměn“. Zjednodušeně si ji můžete představit jako veřejně odkudkoliv dostupnou online elektronická „knihu“, rozptýlenou mezi miliony počítači a servery připojenými k internetu, v níž je teoreticky navěky zapsána jakákoliv uskutečněná transakce. V případě těchto NFTs je fór v tom, že ať již jde typicky o jednoduchý obrázek, melodii či např. text, jeho výhradní vlastnictví coby originálu je v této „knize“ zapsáno ve spojení právě jen s Vámi – poté, co jste tento „cenný kus“ vydražili díky nejvyšší nabídce v proběhlé aukci. O mánii pak mluvím proto, že cca od roku 2021, kdy se tento trend rozmohl, proběhlo již tolik různých aukcí takových nesmyslů za natolik horentní sumy (např. jednoduchý rastrový obrázek opice s cigárem prodaný za statisíce dolarů), že nad tím zůstává rozum stát. Potíž je v tom, že až na pár šťastlivců, kteří podobný nesmysl vydali a dobře vydražili, drtivá většina hrdých majitelů takové „sběratelské vzácnosti“ již nebyla a téměř jistě ani nikdy nebude schopna daný „skvost“ prodat byť za zlomek původní ceny – mánie už jednoduše dramaticky ochladla.
Ve vztahu k dětské populaci se pak shodný princip uplatňuje zejména v oblasti různých online počítačových/smartphone her. Nejznámnějším příkladem současnosti je patrně kultovní hra Counterstrike. Zjednodušeně řečeno v ní z pohledu „first person“ soutěžíte s ostatními hráči o to, kdo koho dříve zastřelí, případně který tým dříve obsadí nějakou pozici, sebere jinému týmu vlajku, apod. Hra je možná již 20 let „stará“, nicméně v posledních letech u ní (stejně jako u řady jiných online her) došlo k důležitému posunu – dnes už se nemusíte spokojit jen s běžnou zbraní či „skinem“ (např. oblečení Vaší herní postavy) dostupnými zrovna tak všem ostatním hráčům. Ne, můžete se lišit, a to tak, že nikdo jiný než Vy už danou speciální zbraň (nebo čapku či cokoliv jiného) či její neopakovatelné provedení již nemůže vlastnit. Leda by si ji od Vás koupil. Ano, jak asi tušíte, jedná se z hlediska technologie o shodný princip, kdy podkladem jsou zmiňovaná NFTs běžící na technologii blockchainu. A tak dnes už i děti a dospívající relativně běžně za pár desítek dolarů nakupují ve své oblíbené hře „zabalené dárečky“ a kupují si tak šanci na kus „štěstí“ v podobě jednou snad dobře oceněné speciální dýky/pistole/hučky/… Nebo si je dokonce za o poznání vyšší sumy mohou koupit od jiného hráče, pokud ten svolí k prodeji dané „vzácnosti“. A koupit si můžete dokonce i virtuální pozemek, na němž třeba jednou postavíte virtuální kavárnu, spoléhaje se na to, že k Vám budou lidé chodit na virtuální kávu anebo všelijaké „eventy“, za něž utratí své skutečné peníze.
Každopádně ať již si o tomto fenoménu pomyslíte cokoliv, nezmiňoval bych jej, kdybych neměl profesní zkušenost s terapií dětí a dospívajících, které tento trend pohltil natolik, že zmíněné „skiny“ nakupují pravidelně. V lepším případě jen za své kapesné, avšak setkal jsem se již i s případem, kdy dotyčný mladík neváhal vybrat rodinný trezor a v těchto „pokladech“ utopit rodinné jmění ve výši cca 700 tisíc korun.
Co můžeme čekat dál?
Těžko odhadovat, kam se bude pokrok v oblasti „burzovního“ obchodování a dalších spekulací dále vyvíjet. Zdá se však, že s rozmachem smartphonů a rozvojem internetu budeme nuceni čelit stále více „lákadlům“ v podobě nabídek „snadného a rychlého zhodnocení“ našich peněz. A lidé, kteří mají hráčskou vášeň takzvaně „v krvi“ jsou a budou ohroženi o to více, čím rychleji se toto „kšeftařské“ odvětví rozvíjí. Mnozí dnes totiž už dobře víme, že v casinu nebo u „výherního“ automatu rozhodně nezbohatneme. Ale co takový bitcoin? Unikátní herní „skin“? Nebo obchodování na Wall street přímo z mobilu? I takových podob dnes nabývá gambling … a i těmito způsoby dnes lidé přichází o nemalé peníze. Buďte tedy obezřetní a neváhejte o těchto rizicích informovat i své děti. Ve škole se o nich totiž sotva dozví … a pokud ano, pak spíše od spolužáků, kteří jsou již dávno „ve hře“.
