Autor: Mgr. Martin Stündl
V adiktologické ambulanci pro děti a mládež se aktuálně setkáváme s jednotkami případů zneužívání uhlovodíkových inhalantů. Konkrétně se tak děje formou vdechování deodorantů a jiných přípravků, které uhlovodíky obsahují. Fenomén v zahraniční odborné literatuře i médiích označovaný jako ‚chroming‘ spadá do oblasti desítky let známého a rozšířeného zneužívání inhalantů, a celosvětově má ročně na svědomí desítky úmrtí nejen dětí a dospívajících.
Mnoho výrobků pro domácnost, jmenovitě například aerosolový deodorant, vyžaduje pro svůj hnací účinek uhlovodíky. Ty se běžně používají také v mazivech, rozpouštědlech a odmašťovačích. Zneužívání aerosolů a těkavých látek v nich obsažených za účelem změněného stavu vědomí může být praktikováno několika způsoby: přímá inhalace přípravku, jeho vdechování přes napuštěnou tkaninu, nebo za použití plastového sáčku, balónku atd. Hlavní toxickou látkou při inhalaci deodorantů ve spreji představuje butan.
Většina uhlovodíkových inhalantů působí jako látky tlumící funkce centrálního nervového systému. Uhlovodíky jsou lipofilní, tedy rozpustné v tucích, a v lidském organismu se koncentrují ve tkáních s jejich vysokým obsahem – v nervové soustavě, játrech nebo ledvinách. Tyto látky se rychle dostávají z plic do krevního oběhu a snadno procházejí hematoencefalickou bariérou z krve do mozku.
Příznaky intoxikace mohou zpočátku zahrnovat euforii, nepřiměřenou vzrušivost, disinhibici, a/nebo impulzivní chování. Při intenzivní expozici se objevuje nezřetelnost v řeči, zmatenost, halucinace, dvojité vidění, třes, ataxie (porucha koordinace pohybů), nebo celková slabost. Intenzivní zneužití může ale způsobit i kóma nebo smrtelnou srdeční arytmii. Chronické užívání může pak mít za následek metabolické poruchy, záněty plicní tkáně, paměťové a jiné kognitivní deficity, mozkovou dysfunkci a demenci. Z dostupných dat vyplývá, že obzvláště ohroženi fatálními následky zneužívání inhalantů jsou kardiaci.
Zneužívání těkavých látek je jednou z méně známých, resp. opomíjených metod, jak dosáhnout změněného stavu vědomí. Nejen děti a dospívající s anamnézou zneužívání návykových látek např. v izolovaných prostředích, jako je ústavní péče, detoxifikační jednotka atd. mohou být obzvláště náchylní ke zneužívání inhalantů kvůli jejich snadné dostupnosti i v takovýchto zařízeních. Obdobné jevy se také v současnosti snadno a rychle šíří mezi dětmi a dospívajícími prostřednictvím sociálních sítí. Varovnými signály pro rodiče, pedagogy nebo jiné osoby, které jsou v kontaktu s mládeží, patří kromě časté únavy, zmatenosti, atd. také bolesti hlavy nebo skvrny na utěrkách či ručních. Vedle dobré praxe bezpečného uchovávání léčiv nejen na předpis by v domácnostech mělo být zamezení náhodného či úmyslného kontaktu s průmyslovými látkami obdobného charakteru dětem či dospívajícím.
Použitá literatura:
- Berling, Ingrid, et al. “Poisonings from Hydrocarbon Inhalant Misuse in Australia.” Addiction, 27 Feb. 2023,
- Fox, Sean M. “Huffing Hydrocarbons: Inhalant Abuse.” Pediatric EM Morsels, 7 Sept. 2018,
- “Hydrocarbon Inhalation Injury: Practice Essentials, Pathophysiology, Etiology.” EMedicine, 2 Sept. 2022,
- “Inhaling Deodorant Spray to Get High Can Be Fatal, Doctors Warn.” EurekAlert!,
- Tormoehlen, L. M., et al. “Hydrocarbon Toxicity: A Review.” Clinical Toxicology, vol. 52, no. 5, June 2014, pp. 479–489.
