Těkavé látky

TĚKAVÉ LÁTKY
jsou skupina návykových látek, které se označují jako prchavé látky nebo inhalační drogy. Většinou to jsou kapaliny s relativně nízkým bodem varu, takže se snadno odpařují a i za pokojové teploty vytváří dostatečně koncentrované páry, které při nadýchání mají psychotropní účinek. Patří mezi ně některá rozpouštědla, ředidla barev, lepidla apod., ale i plynné látky - např. oxid dusný (N2O), známý jako rajský plyn, nebo ether. Vdechování rozpouštědel má svou historii v 50.letech 20.století. Tuto vysoce rizikovou skupinu drog užívali v té době v USA zejména mladí lidé ze sociálně slabých skupin a etnických minorit. Důvodem byla zejména, na rozdíl od alkoholu, finanční dostupnost těchto látek. V Československu byla rozpouštědla v 80.letech pravděpodobně nejrozšířenější drogou. Těkavé látky jsou i u nás užívané také zejména sociálně znevýhodněnými skupinami právě pro svou cenovou dostupnost – toluen, technický benzín, velmi nebezpečné a zároveň prakticky nejdostupnější náplně do zapalovačů, spreje, barviva. Na diskotékách jsou užívány tzv. „Poppers“ – kapsle s těkavým roztokem, které mají vasodilatační účinky.

Těkavé látky se od sebe liší chemickým složením, způsobem účinku a klinickým obrazem. Společným znakem po užití je ovlivnění CNS, které se projevuje euforií, většinou s útlumem, mohou se objevit zrakové a sluchové halucinace. Charakteristickou vlastností také je, že poškozují některé vnitřní orgány - mozek, ledviny, játra, kostní dřeň.

TOLUEN je bezbarvá kapalina, která se získává z ropy, lehkého oleje nebo koksových plynů. Toluen je důležité rozpouštědlo a ředidlo, zejména laků. Cílené a předvídatelné dávkování je při obvyklém způsobu aplikace prakticky nemožné a kvalitativní porucha vědomí snadno přechází v poruchu kvantitativní, v bezvědomí až koma, ve kterém může dojít k srdeční zástavě, k zástavě dechu nebo k udušení zvratky.

TRICHLORETHYLEN je jedovatá kapalina sloužící zejména jako všestranné rozpouštědlo, užívané na některých průmyslových pracovištích. Bývá zneužíváno zaměstnanci jako inhalační droga způsobující euforii. Užívání mimo průmyslová pracoviště se rozšířilo zejména na začátku 70. let. Uživateli byli hlavně žáci základních škol ve věku od 13 let.

RAJSKÝ PLYN (oxid dusný) je plynná látka, která se používá ke krátkodobým narkózám. Zneužívá se inhalací z tlakových lahviček pro výrobu šlehačky nebo z nafukovacích balónků, ze kterých je vdechován. Účinek se rychle vytrácí. Při vdechování z lahve může dojít ke spálení dýchacích cest mrazem, který vzniká při rychlém odpařování oxidu dusného.

Slangové názvy drogy: téčko, techo, rajčák, balónky
 

 
Účinky očekávané a žádoucí:
- euforie, většinou spojená s útlumem
- mohou se objevit zrakové a sluchové halucinace
- poruchy vnímání, poruchy vědomí
- účinek inhalace (toluenu) se dostavuje během několika minut a je krátkodobý - odezní během několika desítek minut,  
  pokud inhalace neprobíhá dál nebo se neopakuje

Účinky vedlejší a nežádoucí:
- těžké morfologické změny mozku, jater a dalších vnitřních orgánů
- těžké poškození mozku vede k degeneraci osobnosti
  
Typickým způsobem užití je vdechování výparů z textilie napuštěné těkavou látkou (kapesník, hadřík) nebo vdechování z igelitového pytlíku s malým množstvím těkavé látky. Ke zvýšení účinku si někteří uživatelé přetahují přes hlavu plastový pytlík (deku), pod kterým inhalují. Tento způsob aplikace přináší zvýšené riziko úmrtí.


Příznaky intoxikace se podobají opilosti. Euforická fáze je kratší, předávkování je snadnější. K úmrtí dochází obrnou dýchacího centra nebo poruchou cirkulace pro srdeční arytmii. Kocovina po probuzení je velmi podobná té po alkoholu. Uživatelé charakteristicky sladce páchnou, zvláště dech je cítit po organickém rozpouštědle.
Při delším užívání dochází k celkovému otupění, "hloupnutí", poruchám emotivity a chování, zejména k afektivní labilitě, agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti. Jde o organický psychosyndrom, daný toxickým působením zneužívané látky na mozkovou tkáň. Trvalé poškození mozkových struktur může zůstat dlouhou dobu utajeno, protože se projeví jen za některých nepříznivých okolností. Uživatel pak začne neadekvátně reagovat, může dojít k nečekané agresivitě. Časté užívání postupně vede k degeneraci osobnosti.

 
Rizika spojená s inhalací těkavých látek (toluenu) 
- hrozí akutní předávkování
- cílené a předvídatelné dávkování je při obvyklém způsobu aplikace prakticky nemožné a porucha vědomí snadno přechází
  v bezvědomí až koma, ve kterém může dojít k srdeční zástavě, k zástavě dechu nebo k udušení zvratky
- při delším užívání dochází k celkovému otupění, „hloupnutí“, poruchám emotivity a chování, zejména k afektivní labilitě, 
  agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti                                                                                                                     
- toxické poškození jater a ledvin
- poleptání dýchacích cest
- k úmrtí může dojít již při prvním experimentálním užití
 

 
1. pomoc
- zajistit dostatek čerstvého vzduchu
- kontrola životních funkcí
- nutná lékařská pomoc při ohrožení životních funkcí.
 
Odvykací stav
Po vysazení drogy se neobjevuje syndrom z odnětí, ale pacient se vrací k užívání pro silný craving (bažení po droze). Pokud dojde k úplnému vysazení prchavé látky a pacient již dále abstinuje nebo přechází na jinou drogu, je třeba počítat s tím, že již došlo k organickému poškození mozku.

Detekovatelnost 
- upozornit na užití inhalačních drog může charakteristický zápach v prostředí nebo z oblečení
- v okolí úst a nosu se často objevuje vyrážka
- při podezření na inhalaci toluenu lze poslat vzorek moči na toxikologické vyšetření na kvantitativní vyšetření kyseliny 
  hippurové, jejíž hladina se při inhalování toluenu zvyšuje